Přátelé

Chci se dnes s vámi podělit o mou radost. O radost ze sdílení.

Sdílení krátkého či delšího časového úseku s lidmi - přáteli.

Vždycky velmi ráda považuji lidičky nejen na našich seminářích či meditacích za přátele. Užívám to slovo

v označení všech lidí na světě. Jsme přece stejného rodu, jsme homo sapiens. Všichni máme stejný vzhled,

stejné emoce, jen v jiných proporcích.

     Jediný rozdíl, který se může mezi lidmi objevit je míra životní moudrosti, pochopení lidského konání,

míra lásky v srdci rozdávající i přijímající. Dle toho snad můžeme být rozděleni, podle klasického vzrorce,

do různých školních tříd - ročníků vývoje duše, bytí zde na Zemi. Však ani posloupnost absolvování jednotlivých

ročníků nemusí být zachována. Při troše osobní odvahy ve studiu sebe sama pak jedinec může zvládnout projít

i několik tříd ve velmi krátkém sledu a přeskočit tak i "váženého mudrce", který třeba ne a ne vykonat zdárně

zkoušku do předposledního ročníku.

Jak je to krásné být součástí toho všeho, sledovat a snad i něčím přispět k osobnímu růstu jedince, který zpětně

obohacuje přispěvovatele, je radostné sledovat ho i sebe, jak objevujeme, rozvíjíme a upevňujeme talenty

své duše, svůj um, míru lásky k životu a tím i potvrzujeme svobodu nám danou - svobodu radovat se ze života.

Přátelé, je krásné žít v této době, kdy všechny světelné bytosti jsou nám nakloněny, pomáhají nám tak

vehementně, jak jen si dovolíme.

Buďme ještě více přáteli i s nimi a s pokorou a láskou jim naslouchejme! I těm, kteří "slétli na Zem"

a v podobě lidských přátel s námi sdílí svůj čas i moudrost. Díky všem.