Proměna na Špičáku

Strávily jsme úžasný týden na Špičáku. Byl tak neuvěřitelný, že by se mohlo zdát, že se nám to zdálo :-).

Došlo k obrovské regeneraci a hlavně proměně nás samých. Podstoupily jsme objevování sami sebe

na velmi hluboké úrovni, že jsme takové velké uvolnění už dlouho nezažily.

Naše kamarádka Blanka nafotila mnoho snímků a napsala krásné básničky. Chceme vás alespoň se

zlomkem z nich seznámit.

 

Zazářil zas krásný den
sluncem, láskou prozářen,
radost nechat proudit jen.
Bolest ?
Proměněna úsměvem.
 
Nic to není, jenom chtěj.
Života si užívej.
Nechat zářit srdce ven,
žasnout nad tím účinkem.
Nabýt klid, zřít s nadhledem,
lehkost bytí je náš sen.
 
A teď kapky, pohleď ven.
Září na skle za oknem.
Vytrvale vlaží zem,
Zem která je matkou všem.
 
DEŠŤOVÁ
Slunce s námi nemluví,
skrývá se za mraky deště.
Až svůj ostych odhodí,
záři bude tajit ještě.
 
Pak po očku zhlédne zemi,
paprskem ji pohladí.
Uvidí, jak mokře smutní
a záři svou rozbalí.
 
V paprskách se vykoupáme,
zářit bude celý kraj.
Slunci píseň zazpíváme,
oslavíme světa ráj.
 
ŽIVOT
Vykvetla nádherná květina,
kořeny v podstatě bytí.
Kalichy životem plnila,
lásku , jak pyl, co svítí.
 
Teď se jen tetelí radostí,
láska jí šat obléká.
Aby jen zářila ve štěstí,
květy své rozkvétá.


A pak jen tak jdete krajinou a vykoukne na vás srdce :-)